| Délka: | minut |
Vstupné dobrovolné.
Sešel se týden s týdnem, měsíc s měsícem a bude to už více než třičtvrtě roku, co Trnka poprvé hrála v nymburském kině - na dvorečku za jasanem. Bylo to takové oťukávací. Muzikanti z Trnky téměř nevěděli do jak akustického prostoru jdou hrát. Lidé kolem nymburského Kina měli v hlavách také otázky - co je ta Trnka vlastně zač a přijde vůbec někdo? I přesto zařídili vše k pohodě návštěvníků. Lavičky k sezení ,ohniště, špekáčky i fungující občerstvení v Kinokávě. Poslední neznámou stranou téhle trojčlenky jste byli vy, diváci, lidé kteří si přišli poslechnout, zazpívat, opéct buřta anebo si k ohni a písničkám jen tak sednout jako kdysi na vandru nebo na táboře. Ten podvečer a večer měl krásnou atmosféru, jako by se přenesly trampské potlachy, potlášky a setkání z lesů protentokrát na městský dvůr. Přijďte si s Trnkou a "kiňáky" ten hezký večer lidského i písničkového setkávání zopakovat
Trnka - nymburská kapela hrající převážně trampské písničky. Dá se říci staronová kapela. Pamětníci osmdesátých a devadesátých let, kteří měli a mají rádi písničky tuláků, si možná vzpomenou na nymburskou Trnku která hrávala a jejímž zřizovatelem bylo městské muzeum. Postupem času a rodinnými záležitostmi tato dávná parta muzikantů přestala vystupovat , později i zkoušet ale jednotliví členové se té "porťácké" hudbě věnovali v různých kapelách anebo sami dál a dodnes většinou hrají. Kolem zakladatele původní Trnky se opět sešlo několik muzikálních lidí a podpořeni bývalými členy ( kteří si samozřejmě přišli poslechnout ) oprášili kapelu Trnka z pavučin, které na její dávnou fotku nanesl čas spánku a možná snění o další existenci. Bývalým "trnkařům" se písničky hrané současnou Trnkou líbí, drží trnkovému stromku, který po letech nese jméno kapely palce a snad se jejich písničky budou líbít i vám, kteří za námi přijdete do foyer kina. Třeba tam i dávné "trnkaře" potkáte.
Vstupné dobrovolné.
Sešel se týden s týdnem, měsíc s měsícem a bude to už více než třičtvrtě roku, co Trnka poprvé hrála v nymburském kině - na dvorečku za jasanem. Bylo to takové oťukávací. Muzikanti z Trnky téměř nevěděli do jak akustického prostoru jdou hrát. Lidé kolem nymburského Kina měli v hlavách také otázky - co je ta Trnka vlastně zač a přijde vůbec někdo? I přesto zařídili vše k pohodě návštěvníků. Lavičky k sezení ,ohniště, špekáčky i fungující občerstvení v Kinokávě. Poslední neznámou stranou téhle trojčlenky jste byli vy, diváci, lidé kteří si přišli poslechnout, zazpívat, opéct buřta anebo si k ohni a písničkám jen tak sednout jako kdysi na vandru nebo na táboře. Ten podvečer a večer měl krásnou atmosféru, jako by se přenesly trampské potlachy, potlášky a setkání z lesů protentokrát na městský dvůr. Přijďte si s Trnkou a "kiňáky" ten hezký večer lidského i písničkového setkávání zopakovat
Trnka - nymburská kapela hrající převážně trampské písničky. Dá se říci staronová kapela. Pamětníci osmdesátých a devadesátých let, kteří měli a mají rádi písničky tuláků, si možná vzpomenou na nymburskou Trnku která hrávala a jejímž zřizovatelem bylo městské muzeum. Postupem času a rodinnými záležitostmi tato dávná parta muzikantů přestala vystupovat , později i zkoušet ale jednotliví členové se té "porťácké" hudbě věnovali v různých kapelách anebo sami dál a dodnes většinou hrají. Kolem zakladatele původní Trnky se opět sešlo několik muzikálních lidí a podpořeni bývalými členy ( kteří si samozřejmě přišli poslechnout ) oprášili kapelu Trnka z pavučin, které na její dávnou fotku nanesl čas spánku a možná snění o další existenci. Bývalým "trnkařům" se písničky hrané současnou Trnkou líbí, drží trnkovému stromku, který po letech nese jméno kapely palce a snad se jejich písničky budou líbít i vám, kteří za námi přijdete do foyer kina. Třeba tam i dávné "trnkaře" potkáte.
Najeďte myší nad kalendář a zobrazí se vám akce. Kliknutím na událost zobrazíte podrobnosti.
